Laithaweb

Když jsem se ráno probudila, venku byla blankytně modrá obloha, svítilo sluníčko a ještě k tomu přede mnou byla volná neděle. No co víc si přát. Okamžitě mě napadlo, že musíme s Ondrou něco podniknout. Dopředu jsme byli domluvení, že půjdeme plavat do Podolí, ale to se mi obzvlášť nechtělo, tak jsem mu napsala pár smsek a dohodli jsme se, že raději půjdeme do ZOO.
Musím říct, že ZOO miluju. Fakt. Mám ji děsně moc ráda a jedním z mých snů je v ní pracovat. Kolem půl jedenácté ráno jsme už stáli ve frontě na lístky a po chvilce jsme byli vpuštěni dovnitř. Jako první jsme musela Ondru zatáhnout do výbehu mých nejoblíbenějších zvířat. Takových čtyřnohých chlupatých miláčků. Mají dlouhý černobílý ocas na udržení rovnováhy, protáhlý čenich, hnědé oči mírně na stranu, prsty s nehty a jen po jednom drápu na každé zadní noze na čištění srsti a volně žijí jen na jediném místě na celém světě, na ostrově jménem Madagaskar. Už víte? Tak mi napiště odpověď do komentářů. A jestli ne, tak jste pěkný ostudy a zajděte si do zoo, je to ten výběh kousek od hlavní brány vedle vzdělávacího centra.
Odtud jsme pokračovali k Ondrovým oblíbeným zvířatům-hrochům. Ti byli zrovna uvnitř pavilonu a matka dováděla v bazénku se dvěma mláďaty. Moc hezká podívaná. Odtud jsme pokračovali dál a dál a prošli jsme celou zoo, včetně nově otevřeného pavilonu gaviálů. To jsou takový zvláštní krokodýli žijící ve vodě, s úzkým dlouhým čenichem a zploštělým ocasem. Mám doma odtud brožurku, pokud by někdo chtěl půjčit.
Poprvé jsem také navštívila pavilon s názvem Afrika zblízka. Opravdu zajímavé a vřele doporučuji. Najdete tu pavouky, šváby, zlatohlávky, mnohonožky, štíry, žáby, ještěrky, drobné hlodavce a psa ušatého. Opravdu jedinečný pavilon, snad ješět lepší než pavilon Indonéská džungle.
Také jsme se dostali k orlům. A do nich se pro změnu zamiloval Ondrášek. A to dokonce tak, že jsme mu je musela vyfotit a jednoho si dal na display svého mobilu. Ale jsou to opravdu nádherní králové nebes. A kolpíci bílí mají mladé a také kachny a prostě skoro v každém výběhu nějakého toho mrňouska najdete. Je to nádhera.
Prolezli jsme všechno, byli jsme všude. Nakrmili jsme kozy v dětské zoo, poslechli si výklad u lemurů, dali si párek v rohlíku a smažený sýr ve stánku nad lanovkou a do foťáku jsme ulovili minimálně polovinu zvířat, než se mi neprozřetelně vybily baterie. Pro příště alespoň nový poznatek, vzít si s sebou co nejvíce náhradních, protože k focení toho není nikdy málo.