Laithaweb

Rozhodla jsem se s vámi podělit o svoje zážitky ze Štědrého dne. Všichni víme, že Štědrý den by měl být svátkem klidu a míru, ale také celodenního půstu za účelem vidět zlaté prasátko přinášející štěstí. Ale také je Štědrý den dnem naplněným tradicí.
Naše rodina dodržuje pravidelně každý rok některé z nich. Celé navození vánoční atmosféry začíná několik týdnů předem, kdy se zapalují adventní svíčky na věnci a peče se cukroví, aby na Štědrý den bylo pěkně uleželé. Den předem, letos to byla neděle, je čas na ozdobení živé borovičky, která stojí v rohu místnosti, skleněnými ozdobami, pestrými řetězy a blikajícími barevnými světýlky. Nesmí se také zapomenout na klasické čokoládové cukroví. Věříme také na pověry a tak si všichni musí povinně pověsit alespoň jednu ozdobu na znamení, že se příští rok u stromečku zase všichni sejdeme.
Už tento den se pouští koledy a kdekdo si prozpěvuje vánoční motiv. Ale pravá vánoční atmosféra je cítit ve vzduchu až na samotný Štědrý den. S brášky se naposledy jdeme podívat do sklepa, kde nám v prostorném bazénku plave kapřík, než ho babička s dědou klepnou a začnou připravovat na večeři. Celý den vyhrávají koledy, díváme se na pohádky v televizi, zapalujeme skořápkové svíčky na vodě a hlavně! držíme půst. Sice jsem zlaté prasátko nikdy neviděla, ale půst svědomitě držím.
Pak když nastane večer, kolem páté se všichni posadíme ke stolu a dáme se do jídla. Rodiče a prarodiče jedí svého kapra, my s brášky míváme něco jiného. Jí se také bramborový salát a pije boule (šampaňské smíchané s různým ovocem nechané na mrazu). Po večeři se s tátou a bráchy oblečeme a jdeme se projít po vesnici. Hrajeme takovou hru, kde soutěžím s nejstarším bráchou kdo uvidí nejvíce vánočních stromečků. Je to velmi pěkná hra, ale bohužel musím konstatovat, že rok od roku je jich míň a míň. Letos jsme jich napočítali dohromady asi 24, loni napočítal každý 25 (dohromady 50).
Pak se vracíme domů, kde při vstupu do domu uslyšíme zvonek. Ježíšek zde už byl a zanechal nám nějaké dárky...